Kniha Moravské Hrady

Moravské hrady

 recenze knihy

          K významným kastelologům, kteří se zasloužili o důkladné poznání hradní architektury Čech, Moravy a Slezska, patří August Sedláček, Dobroslava Menclová, Tomáš Durdík, Jiří Úlovec, Miroslav Plaček, František Záruba a další odborníci. Průkopníkem oboru však byl František Alexandr Heber (1815-1849), rodák z myslivny v Třebotově, vyučený obchodník, společenským postavením měšťan ve Zbirohu, který se zabýval historií a popisem hradů i tvrzí Čech a Moravy. Výsledkem bylo sedmisvazkové dílo Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, psané německy a zároveň autorem ilustrované, které je i v současnosti významným topografickým pramenem. Textová část Heberova kompendia byla do 21. století širší veřejnosti neznámá, ale Nakladatelství Argo v českém překladu vydalo (ve spolupráci s odborníky) Heberovy knihy v kompaktněji upravené ediční řadě – původní počet sedmi svazků byl snížen na pět, rozdělených dle územních celků – Západní Čechy (2002), Severní Čechy (2006), Jižní Čechy (2008), Střední Čechy (2012), Východní Čechy (2023). Projekt byl završen ke konci roku 2024 Heberovou nedokončenou publikací (zemřel na zápal plic) o hradech na Moravě.

          Kniha Moravské hrady a jejich pověsti se dělí na část odbornou (PhDr. Jiří Úlovec, PhDr. Miroslav Plaček), ve které jsou dle moderního výzkumu popsány Heberem navštívené hrady (např. Boskovice, Brníčko, Cimburk, Černá Hora, Děvičky, Doubravice, Frejštejn, Helfštejn, Hukvaldy, Jevišovice, Mírov, Nový hrad, Pernštejn, Sirotčí hrad, Starý Jičín, Veveří, Zdislavice aj.), včetně vývojových schémat jednotlivých staveb, terénních a hmotových rekonstrukcí, dobových reprodukcí i plánů a na část, která obsahuje původní Heberův text, doplněný autorovými ilustracemi.

Kniha Moravské hrady a jejich pověsti je inspirací k porovnání s nynější podobou významných památkových objektů či výletům za poznáním a jejím současným vydáním byl splacen dluh vůči Františku Alexandru Heberovi, zakladateli české a moravské kastelologie. 

Autor textu: Stanislav Vaněk